Neustálé sledování „vodního stresu“ rostlin je obzvláště důležité v suchých oblastech a tradičně se provádí měřením půdní vlhkosti nebo vývojem modelů evapotranspirace pro výpočet součtu povrchového odpařování a transpirace rostlin. Existuje však potenciál pro zlepšení efektivity využívání vody prostřednictvím nových technologií, které přesněji rozpoznávají, kdy rostliny potřebují zalít.
Vědci náhodně vybrali šest listů, které byly přímo vystaveny světelnému zdroji, a nainstalovali na ně listové senzory, přičemž se vyhnuli hlavním žilkám a okrajům. Měření zaznamenávali každých pět minut.
Tento výzkum by mohl vést k vývoji systému, v němž senzory skřípnutí listů odesílají přesné informace o vlhkosti rostlin do centrální jednotky na poli, která pak v reálném čase komunikuje se zavlažovacím systémem a zalévá plodiny.
Denní změny tloušťky listů byly malé a nebyly pozorovány žádné významné denní změny, jakmile se hladina půdní vlhkosti pohybovala od nejvyšší k bodu vadnutí. Pokud však byla půdní vlhkost pod bodem vadnutí, byla změna tloušťky listů výraznější, dokud se tloušťka listů nestabilizovala během posledních dvou dnů experimentu, kdy obsah vlhkosti dosáhl 5 %. Kapacita, která měří schopnost listu ukládat náboj, zůstává během období tmy přibližně konstantní na minimální hodnotě a během období světla se rychle zvyšuje. To znamená, že kapacita je odrazem fotosyntetické aktivity. Když je vlhkost půdy pod bodem vadnutí, denní změna kapacity se snižuje a zcela se zastaví, když objemová vlhkost půdy klesne pod 11 %, což naznačuje, že vliv vodního stresu na kapacitu je pozorován prostřednictvím jeho vlivu na fotosyntézu.
„Tloušťka plechu je jako balón—roztahuje se v důsledku hydratace a smršťuje se v důsledku vodního stresu nebo dehydratace,„Jednoduše řečeno, kapacita listů se mění se změnami stavu vody v rostlině a okolního světla. Analýza tloušťky listů a změn kapacity tedy může naznačovat stav vody v rostlině – tlakovou studnu.
Čas zveřejnění: 31. ledna 2024